Kdo jsme a co děláme

V březnu letošního roku oslavil náš roverský kmen pět let své existence. Je to hodně nebo málo? Na RK je to myslím slušné, pět let už je dost dlouhá doba na to se ohlédnout a rekapitulovat. Naplnili jsme ale toto období opravdu roveringem?


Je to fajn?... Je to fajn!

Roverský kmen pod názvem Sakura už vlastně existuje hodně let, přesně… několik :-). Původně vznikl z přestárlého skautského oddílu. Plány byly velké, ale bohužel nikdo neměl chuť za to vzít a myšlenka roveringu se pomalu, ale spíš jistě vytrácela a měnila se na pouhou položku v registraci.

Obrat k lepšímu sliboval rádcák, který probíhal na přelomu let 2003/2004 a vytvořila se na něm skvělá parta lidí, kteří mají chuť něco podniknout. V té době jsem začal uvažovat o založení roverského kmene a nebylo nic snadnějšího, než se zúčastnit posledního víkendu a vyrukovat s touhle myšlenkou mezi účastníky. A tak se stalo, že semínka roveringu dopadla na úrodnou půdu a 20.3.2004 večer při petrolejce vyklíčila v Matějovicích na Šumavě nová Sakura. Kmen vznikl z roverů dvou oddílů střediska Limba Plzeň v původním složení deseti členů. První společná víkendová akce na sebe nenechala dlouho čekat. Jmenovala se „Putování za světlem“ a díky ní jsme získali další dvě nové členky. V následujících letech probíhala obvyklá fluktuace, takže se stále scházíme přibližně ve stejném počtu, ale v různém složení. Zajímavostí (exotem) je i náš externí člen Elvis z Mostu.

Čím jsme jiní, zvláštní? Možná tím, že jsme takovým kmenem „nadivoko“. Co je tím myšleno? Jsme živým důkazem toho, že kmen může fungovat léta i bez jakýchkoliv pravidel, stanov, rituálů, zákonů a slibů. Určitě někdo podotkne: „A co je to tedy za rovering?“ Vlastně nevím. Někteří z nás určitě občas přemýšlí o tom, co je to vlastně ten rovering a jestli to co děláme je opravdu to ono. Ale proč to řešit, proč škatulkovat. Pravidel, řádů a nařízení máme ve skautingu čím dál tím víc, tak proč nezaložit roverský kmen jako takovou oázu klidu? Možná se o něco ochuzujeme, ale jistě nás to v lecčems obohacuje. A to, že existujeme již téměř pět let je důkazem toho, že nás to spolu pořád baví a... Je to fajn.


Naše činnost

Scházíme se zpravidla jednou do měsíce na kmenovkách – navštěvujeme kulturní akce, výstavy nebo si zasportujeme, většinou následuje i rokovací část někde v čajovně či kavárně. Osvědčila se nám funkce kmenovníka, který na kmenové diskusi shromažďuje nápady a poté sám kmenovku zorganizuje nebo někoho pověří. Nezastupitelné místo mají naše tradiční akce - podzimní Křivoklání, společný Silvestr, výročka nebo prázdninové expedice, při kterých nás to táhne podezřele na východ (Dobrovolníci pre Tatry, Absolut rover moot, rumunský Banát). Rádi cestujeme, zajímáme se o moderní aktivitky, jako je geocaching, parkour nebo slackline. Tvoříme fotoromány a chceme vyrobit „crazyklip“. Nemůžeme chybět ani na celorepublikových akcích (Rover connection, Obrok) nebo na akcích plzeňského roveringu (Memoriál Vráti Kdýra, Plzeňské roverské setkání, Písečný červ, Maškaráda, Guma). Přesto, že se pravidelně snažíme zapojit do charitativní činnosti (Kapka, Postavme školu v Africe), rádi bychom ještě prohloubili naší činnost v duchu roverského hesla „Sloužím“, zejména ve vztahu k ostatním roverům.


Ideální kmen bez problémů? Ale kde že!

Když zakládáte RK, je to jako když se zamilujete – vezete se na vlně euforie, nic není nemožné, vše se zdá být snadné, zábavné, všichni si rozumí a slovo problém jako by ani neexistovalo. Druhou etapou je postupné střízlivění a zákonitě přijde i nějaká ta krize. Pokud ji ale překonáte, je váš kmen o to silnější.

Tímto procesem si prošel i náš kmen. Po počátečním nadšení přišly první rozpory, absence, odchody, neshody a rozchody. Najednou jsme zjistili, že tak jako v běžném životě i v kmeni lidé „hrají“ dvě různé životní role – ti co táhnou pomyslnou káru a ti co se na ní zvesela uvelebí a pěkně se vezou. To ale není samo o sobě problémem, tak to v životě prostě chodí. V kmeni se to naopak stává výzvou pro tahouny – jak vymyslet něco úžasného, jak docílit toho, aby i ti, co se vezou zůstali, nevyskočili na krajnici a třeba občas pomohli táhnout. Paradoxem menších kmenů totiž zůstává fakt, že čím méně „pasažérů“ si v kmenové káře vezete, tím se stává těžší a těžší.

V čem byl tedy náš zakopaný pes? Je to problém, se kterým se potýkáme od počátku existence našeho kmene – většina „Sakuráků“ jsou tzv. „aktivisté“.... Nenechte se mýlit, nepřivazujeme se k vratům Temelína, spíše je to myšleno tak, že kromě kmenování máme desítky dalších soukromých zájmů a aktivit, tudíž je každý z nás téměř denně postaven před zásadní rozhodnutí - kmen či nekmen? V této situaci se opravdu těžko hledá volný víkend na akci, o které všichni vědí, že bude super, ale přesto nejsou někteří schopni se kvůli ní vzdát něčeho jiného! A tím se dostávám asi k jádru toho zakopaného pudla – dokážeme společně vymyslet úžasné věci, dokážeme se pro něco nadchnout, ale již mnohem těžší pro nás je něco dotáhnout do úspěšného konce!

Na závěr by se hodilo nějaké poučení že? Co třeba... Pokud jste v první fázi existence kmene nebo teprve plánujete jeho založení, zkuste si sednout ke svému oblíbenému nápoji a hodit řeč o tom, kam by měl váš kmen směřovat, jaký cíl bude mít vaše činnost a zda jste tomu ochotni něco obětovat. To je mnohem důležitější, než stovky kmenových pravidel, zásad a stanov. Není důležitá forma, ale obsah!


Naše kroky do budoucna

I přes některé problémy i skvělé zážitky šlapeme dál svojí vlastní cestou. Zůstalo nás sice již o něco méně, než nás na cestu vyrazilo, ale my, co jsme zůstali o sobě již víme, že to myslíme vážně. Získali jsme nadhled, už tolik věcí neřešíme, hledáme hlavně to pozitivní, co nás spojuje. Nesnažíme se již dohnat to, co jsme nezvládli na začátku, ale žijeme současností a nyní vlastně i budoucností. Naším největším úkolem do budoucna je podchytit novou generaci roverů ve středisku. Ne je držet za ručičku, ale jen jim ukázat cestu k roveringu. A když se jim bude zamlouvat, vezmeme je s sebou a uvidíme, třeba za dalších pět let, až rozkvetou sakury, oslavíme společně další kulaté výročí našeho kmene.

Hejky & spol.
upraveno na jaře 2009